кра́дый

кра́дый [крадый]


Фл ‹Крадый›, в зн. прил. ▸ Похищающий. ◂ Изб. 1076 г., 209, 3.


чс 2 ТрП=2


gr кра́сти: V,ipf,tran; partcp,praes,act,brev,sg,m/n,nom|partcp,praet,act,plen,sg,m,nom/acc

См| крады́й кра́сти